Tak vtipně charakterizuje Dipl. Ing. Pavel JAVŮREK vlastní stav, kdy měl po operaci šedého zákalu na jednom oku a zjistili mu naprosto vzácnou genetickou anomálii, takzvanou Fuchsovu endotelovou dystrofii rohovky. Velmi zjednodušeně řečeno: postižení oční rohovky, které vyžaduje transplantaci. Jiné řešení neexistuje.
Do šedesáti jsem byl zdravý. Občas nějaká viróza, výměna kyčelního kloubu, ale to spíš proto, že mi začal utíkat vnuk a chtěl jsem se dobře hýbat. To se ani nepočítá. Spíš jsem mezi vrstevníky vybočoval, při mém pracovním nasazení jsou to naprosto běžné potíže. Šedý zákal, který mě začal trápit při řízení auta, taky patří k věku. Určitě jsem si nepřipadal výjimečný. Řídím neustále, jezdím velice často na služební cesty, za prací… Zhoršené vidění ale není v takové situaci úplně ideální stav. Potřeboval jsem ho vyřešit, hodnotí pragmaticky Pavel Javůrek.
Podezření na šedý zákal je v šedesáti téměř klasika
Moji vrstevníci to znají, komfort vidění se snižuje, šero, mlhy. Neměl jsem dobrý pocit. Můj lékař mě poslal na Oční kliniku ve VFN s podezřením na šedý zákal. Nic, co by mě mělo překvapit. Ovšem po odoperování jsem se dozvěděl úplně jiné informace: mám Fuchsovu endotelovou dystrofii rohovky. Vysvětlila jednoduše. Popsala ho jako narušenou strukturu rohovky, podobně jako kdyby se začala uvolňovat dlažba na chodníku, zvětšovaly se mezery mezi jednotlivými kameny… Zároveň mi sdělila další fakt: nutnost operace, která obnáší částečnou transplantaci rohovky. Jiné řešení neexistuje.
Mám vysoký práh bolesti, ale nebyla to legrace
Po operaci šedého zákalu jsem měl ráno potíže rozmrkat se. Řezavá bolest mě provázela několik týdnů. Chtělo to velkou odvahu zkusit ráno otevřít oči, ale zvládl jsem to. Asi po třech měsících se objevil vhodný dárce rohovky a následoval další krok. Aby toho nebylo málo, nabídli mi na klinice zapojit se do výzkumu. Je nás tak málo se stejnou diagnózou a pro výzkum nemoci je potřeba pacientů. Proč ne. Kromě toho, že snad pomůžu nějakému vývoji, mám daleko snazší přístup k léčbě a všem kontrolám. Jsem prostě VIP pacient.
Šedý zákal odoperují za dvacet minut, na transplantaci rohovky stačí čtyřicet
Náročnost obou operací je srovnatelná. Pouze lokální umrtvení a laser. Smekám před umem a šikovností lékařů. Vyříznou část rohovky a nahradí ji implantátem od dárce. Představte si rozměry: 8×5 milimetrů a síla jen 0,2 milimetry. Tak titěrnou plošku vám voperují do oka.
Hodinářská práce
Rohovka je navíc v roztoku, živá hmota, je třeba s ní pracovat. A v oku. Nechápu. Pro mě bylo nejhorší ležet den dva po zákroku na zádech. Nic mě nebolelo, jen jsem musel dodržet polohu, abych rohovku neohrozil. Děsné. Nespal jsem, byl celý rozlámaný. Ale mohl bych narušit dílo, které dokázali na oční klinice? Nikdy. Je to zázrak. Paní doktorka za mnou chodila neustále, nejrůzněji mi vyrovnávala tlak v oku, dofukovala ho, prostě magie.
Genových anomálií je spousta, rád bych přispěl k řešení
Když nad tím tak uvažuji, budu mít toto onemocnění po mamince. Ve stáří špatně viděla, s očima měla velké potíže. Zajímavé je, že se Fuchsova endotelová dystrofie rohovky vyskytuje častěji u žen, i v tom nejsem typický pacient. Mám dva syny a podezření, že nemoc zdědil mladší z nich. Je mi fyzicky podobnější, konstitučně. Ovšem pravdu zjistí až ve chvíli, kdy mu odoperují šedý zákal.
Druhé oko, stejný příběh
Měl jsem samozřejmě šedý zákal i na druhém oku. Ovšem po operaci levého se pravé leklo a viděl jsem nějak lépe. Zpočátku jsem operovaným viděl jako LED svítilnou a druhé skomíralo jako vysvícená žárovka od Křižíka. Postupně se oči synchronizovaly. Nebylo to ideální, ale mohl jsem řídit. Stejně jsem se tomu ale nevyhnul a po roce následovala další operace. Ovšem to jsem už byl mazák. Věděl jsem, co mě čeká, takže to proběhlo naprosto v pohodě a bez komplikací. Ale je téměř nemyslitelné, že by syndrom nebyl i na druhém oku. Mám ho tam. Jen jsem zatím v takovém stádiu, že není potřeba transplantace. Struktura rohovky se zatím drží, není třeba radikální řez. Mám dvě LED svítilny, prozatím. Když bude nejhůř, vím, že na paní doktorku Skalickou a její kolegy se můžu vždycky spolehnout.“